Lidské systémy jsou systémy vyrábějící řeč a významy. Z toho plyne, že terapeutické systémy s nimiž pracujeme, jsou problémové systémy. Jako takové jsou přístupné řeči uvnitř oné oblasti, v níž je komunikováno o problému, kterým je systém charakterizován. Problém není charakterizován systémem, nýbrž naopak.

Předložená narativní technika externalizace vychází z kontextu širšího pozadí souvislostí mezi konstruktivistickým rámcem a takzvanými jevy disociace, kdy dochází k překlenutí, syntéze a integraci neslučitelných životních příběhů, které vedou v jejich konfliktu ke ztrátě životních perspektiv a síly k životu s následnou produkcí takzvaných psychopatologických projevů.